Blekot – (staročesky) tlachal, žvanil
Blíkavý – mrkavě, mžouravě hledící, kdo má špatný zrak
Boucharon – křikloun, mluvka, tlučhuba (původně: moždíř). Příklad: „dav zbrklých boucharonů a rýpalů se valil ulicí“
Bratrová – bratrova žena, švagrová
Brloký – šilhavý
Břísti – brodit se
Ckáti – projevit hlasitě svůj úžas, podiv i posměch, pomlaskovat
Copáč – zpátečník, zaostalec, šosák. Příklad: „máme mezi sebou ještě dost copáčů“.
Čáka – naděje. Příklad: „má čáku, že to dostane; mít čáku na úspěch“
Čechel, čechlík – spodní roucho, košile
Čiv – nerv. Příklad: „měl choré čivy“
Člověčenství – nevolnictví. Příklad: „žít v člověčenství“, „být propuštěn z člověčenství“
Čmýrati se – hemžit se, čmýrat (koho) – šimrat. Příklad: „pruty čmýrají nás po tváři“
Čuba – viz též šuba
Čuchonec – Fin, čuchonský – finský, Čuchonsko – Finsko
Čtyřmecítma – dvacet čtyři; podobně další (devětmecítma = 29)
Dědovina – statek zděděný po předcích. Příklad: „je to můj rodný kraj: otčina i dědovina„
Dlab – vydlabaný otvor, do kterého zapadá čep
Dobrověda – mravouka, etika
Domovati – být usazen, sídlit. Příklad: „rytíři na tom hradě někdy domovali“
Dráč – utiskující vydřiduch, lupič, násilník
Drban – člověk neupraveného, zanedbaného zevnějšku
Dušník – poddaný na církevních statcích
Fatkář – příživník (viz též náchlebník). Příklad: „S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými“ (Žalm 35,16 podle Kralických bratří)
Huleti – (staročesky) škemrat, žebronit
Kabelka – (staročesky) ústa, huba. Příklad: „stul kabelku“ – zavři ústa
Kanálie – vulgární nadávka: mrcha. Příklad: „Poslalas peníze té kanálii?“
Kar – pohřební hostina
Klí – lep organického původu (asfalt). Příklad: „klejovaté studnice“
Kosmatý – chlupatý, huňatý, zarostlý. Příklad: „měl kosmaté ruce“
Krhavý – chorobně slzivý, mokvající. Příklad: „viděl jsem krhavé oči opilce“
Krt – krtek. Příklad: „rýt jako krt nečistou hubou“
Ledví – bedra, bok; vnitřnosti, útroby. Příklady: nadávka: „Ohavný plode z ledví otcových!“; „Tys to byl, kdo utvořil mé ledví (Žalm 139,13)
Lícha – úzký pruh pole, záhon. Příklad: „obdělával rodnou líchu“
Lunt – doutnák, hadr, šat (lunty=staré a špatné šaty), lump, darebák. Příklad: „byl hubený jako lunt“
Náchlebník – příživník (viz též fatkář), nebo též zaměstnanec a služebník
Napěnožec – (staročesky) vychloubač, domýšlivec
Návist – (staročesky) přízeň, láska – opakem je nenávist
Ostříhati – ochraňovat, zachovat, dbát. Příklad: „Ostříhej přikázání mých“ (Bible v Přísloví 7,2 v překladu Kralických bratří)
Partéka (též úkruch) – krajíc chleba. Příklady: „Ó by suchá partéka byla!…tuť já dosáhna úkrucha…nenie partéka tak sucha…“ (Podkoní a žák – 14. stol.)
Partyka – kdo dělá pletichy, intriky a pletky. Příklad: „Ty stará partyko!“
Pasobřišec – (staročesky) požitkář, labužník
Páteř (pateř) – z lat. Otčenáš (Pater noster). Příklad: název díla M. Jana Husa – Výklad Viery, Desatera a Páteře.
Perlík – kovářské kladivo
Plebán – duchovní správce osady
Pučmidrát – pomocník, nekvalifikovaná osoba, stojící na nejnižších příčkách v hierarchii, Příklad: “Nějakej pučmidrát po mně furt chtěl občanku.”
Pudivítr – splašený, ztřeštěný člověk. Příklad: „kluk byl tak trochu pudivítr“
Púhon – soudní obsílka
Svat – otec zetě/snachy; svatka – matka zetě/snachy
Šámati – tápat
Šanovati – šetřit. Příklad: „vojsko nikoho nešanovalo“
Šmátka, šmátky, šmátek – ve slov. šmatka = odtržený kousek něčeho; podíl na nekalém zisku, úplatek, šmátek = zloděj. Příklad: „…je to na trezory šmátek nad šmátky“ (L. Beran: Rakev bez nebožtíka)
Šuba (též čuba) – (staročesky) kožešinový plášť nebo kabát
Teřich (řidčeji těřich) – břicho. Příklad: „strážní zatahují teřichy“
Trúp – (staročesky) neurozený člověk hrubých mravů, hlupák; původně: špalek, pařez
Tytlík – tečka, čárka, puntík
Úkruch – viz též partéka
Úřadný – úřední. Příklad: „úřadná osoba“
Uvozhřenec (var.: uvozdřenec) – usmrkanec. Příklad: nadávka: „Uvozhřenče všetečný!“
Váda – hádka
Vezdejší – každodenní, všední, pozemský. Příklad: „Chléb náš vezdejší, dej nám dnes“ (z Otčenáše).
Zašíjkovati – pohlavkovat
Zhůvěřilec – křivák, zlenivělý člověk. Příklad: (píseň Trezor): „Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile.“
Zlolejce – kdo zle laje, nadává. Příklad: „Lehké žváče a zlolejce od sebe vyháněj“ (Rulík, Jan: Veselý Kubíček, 1799)
Žváč – žvanil, mluvka. Příklad: „…je to darmotlach a žváč“