Sporná hranice

V roce 2007 proběhlo v KONFERENCI KATASTR mnoho zajímavých diskuzí, ale při výběru mne zaujal případ, který vlastně není diskuzí, má jen otázku od kolegy Arnošta Poláka ale zato „zlatou“ odpověď vždy pohotového Ing. Nedvídka.

Otázka: „Prosím o radu jak postupovat v případě sporné hranice, která jde přes budovu několika místnostmi. Vlastník s hranicí nesouhlasí a požaduje vytyčení hranice, aby celou záležitost mohl podat k soudu.“

Důležité je, že geodet si pokládá otázku, jak začít. Mnoho z nás činí, co je žádáno a placeno a nediskutuje s objednatelem na téma „k čemu to potřebujete“.

Odpověď: „Jedná-li se o hranici pozemku, která je zároveň hranicí vlastnickou, nemůže se záležitost ani týkat jediného vlastníka, ale nejméně dvou. Je-li mezi nimi průběh vlastnické hranice sporný, pak vytyčení podle údajů katastru samo o sobě takový spor zpravidla nevyřeší (vytyčení přece nemůže dopadnout jinak, než že potvrdí průběh hranice pod budovou) a technická dokumentace o takovém vytyčení může být i zbytečná…“

Vytyčení dle údajů KN je přece rekonstrukcí „z papírů do terénu“. A i kdyby měl být nějaký výsledek předkládán soudu, měl by mít formu znaleckého posudku. Co by tam však znalec psal?

„…Jedná se primárně o záležitost zvolené právní strategie a nikoliv primárně o záležitost technickou…“

Komerční geodeti byli dlouho zvyklí v KN zaměřovat změny pro operát KN a nebo provádět opačnou operaci: vytyčení hranic-rekonstruovat údaje z KN do terénu. Jde o to „uchopit problém i jinak“…

„Buď některý z dotčených vlastníků tvrdí, že právní hranice nebyla od svého vzniku nikdy změněna a jedná se jen o její chybnou evidenci v KN. O takové záležitosti přísluší v prvé instanci rozhodovat KÚ a KP postupem upraveným v § 8 kat. zákona. Proti pravomocnému rozhodnutí správních orgánů (KÚ a ZKI) lze brojit žalobou u moci soudní. Aby bylo dosaženo žádoucí změny v KN, je třeba prokázat, že se opravdu o chybu v evidenci jedná (tj. že evidovaný stav je v rozporu s dokumenty podle kterých byl vyznačen), dále je třeba předložit ověřený výsledek zeměměřických činností podle kterého má být stav napraven a v neposlední řadě i prohlášení všech dotčených vlastníků o nespornosti skutečného průběhu hranice. Procesem opravy chyby v katastrálním operátu je rozhodováno pouze o způsobuevidence a nikoliv o skutečné existenci či neexistenci práva. Je-li mezi vlastníky již nyní spor, nemůže být průběh hranice v KN změněn (podmínkou opravy evidenčního stavu je deklarace jeho nespornosti mezi vlastníky).“

(Čili MOŽNOST PRVÁ: Měření pro opravu v KN, návrh opravy,  jednání a protokol s vlastníky, vypracování ověřeného výsledku, podání a rozhodování kat.orgánů)

„Nebo vlastník tvrdí, že skutečný právní stav se již změnil z titulu vydržení. Je-li nabytí vlastnického práva vydržením sporné, je třeba se jeho deklarace domáhat u moci soudní prostřednictvím žaloby určovací.
V takovém případě je třeba vyhotovit GP, kde se sporná část zemského povrchu (tj. rozdíl mezi stavem evidovaným a stavem tvrzeným) označí samostatným parcelním číslem. Soud pak v nalézacím řízení rozsudkem deklaruje, kdo je vlastníkem tohoto sporného pozemku, a nedílnou součástí rozsudku bude i takový GP.“

(MOŽNOST DRUHÁ: Vypracování GP pro rozdělení pozemku „označení sporného pozemku“ (to nemusí dělat jen soudní znalec), nově oddělenou parcelu/-y navrhne žalobce soudu k přikázání do svého vlastnictví, k jednání soudu je třeba mít pozemek-část pozemku, soud nemůže rozhodovat o hranici)

„Podle nového ust. § 19a kat. zákona mohou dotčení vlastníci průběh vzájemné vlastnické hranice upřesnit. Průběh takové vlastníky upřesněné hranice je pak technicky zachycen ve výsledném  GP. Je-li takový GP nedílnou součástí právní listiny předvídané zákonem, pak se do KN zapíše ono zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku.
V případech, kdy se spor pohybuje v tolerancích nevybočujících z technické přesnosti evidenčního stavu, preferuje tedy zákon shodnou vůli vlastníků (podle které se evidenční stav upřesní) a věc není nutné řešit vůbec cestou soudní. Je především na komerční zeměměřické sféře, aby dokázala svým klientům kvalifikovaně přiblížit právní důsledky jednotlivých možných alternativ, kterými lze výsledek vytyčovacích prací završit. Onen nový § 19a je v podstatě nástrojem právní prevence. Nemůže se ale stát prostředkem k obcházení zákona.“

(MOŽNOST TŘETÍ: zpřesněním pozemku za určitých podmínek se předejde malicherným sporům)

„Zvolení oné optimální právní strategie je přitom dost klíčové…Je-li preferováno tvrzení, že právo již existuje a jedná se jen o chybnou evidenci, pak už nelze otočit a tvrdit, že jsem právo nabyl vydržením. A naopak. Tvrdím-li, že jsem právo vydržel, bylo by protiřečením, že se jedná jen o chybu v dosavadní evidenci.“

(z Konference vybral, pokrátil a okomentoval Vladimír Svoboda, 2007)