T
V jedné lokalitě těsně přiléhající k řece Svratce proběhly před lety jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ). Koryto řeky bylo dáno souřadnicemi (ZMVM z 80. let), takže od této čáry se začínalo s novými parcelami. Vše je v pořádku, pouze se zapomnělo, že řeka na dolním toku meandruje. Samozřejmě to dělala i v předchozích stoletích, ale úbytky a přírůstky byly ze státního (les, cesty, jiné „volné“ plochy). V době nedávné a neblahé to navíc nevadilo vůbec, protože zde byl hon JZD. Navíc řeku mnoho kilometrů po vodě i proti vodě zregulovali, takže zde v tomto nyní přírodně cenném místě se to projevuje více a více. Dokonce je tento jev – meandr – chráněn jako „Chráněný přírodní výtvor“, lokalita se jmenuje Nosislavská zátočina.
Podle mého dnešního názoru zde měla být větší plocha (státní, obecní), která by s tím do rezervy počítala. Jak to ale nyní s novými vlastníky domluvit, nevím. Každopádně to není geodetický problém. Jakýkoliv GP pro rozdělení udělá kdokoliv. Bude to pak nějaká směna? Perličkou však je, že ty pozemkové úpravy se tam dělaly nadvakrát, když bylo odvolání proti rozhodnutí = dva GP. Dnes je to pěkná zahrádkářská kolonie a řeka tu bere a bere… Při letošní povodni na jednom místě až 2 metry. Kdo nevěří, ať tam běží.
Ještě jeden podobný problém na stejné řece. Řeka tam meandruje v lese a nejvíce je to vidět v místě vyústění odtoku z čističky (ČOV). Tedy odtok je najednou po povodni asi metr v řece a žádá si, aby byl opraven. Je zde takový majetkový propletenec: svazek obcí (majitel odtoku), správce povodí (řeka), majitel lesa. Navrhl jsem, aby vzájemné vztahy byly řešeny věcným břemenem. Škoda, že při výstavbě ČOV s tím nikdo nepočítal, vyhnuli by se nyní všichni žádostem na správce povodí. Ten za to může? Podle mne nikoliv a nebo by musel své zájmy hájit zabetonováním koryta řeky a proč? To snad ve městech, nikoliv ve volné přírodě. (Podotýkám, že zde voda nikoho – osoby ani majetek neohrozila).
Tolik o povodních v roce 2006 očima jednoho geodeta.
(Zeměměřič 11/2006, s.9, listopad 2006, upraveno)